Většina příběhů o pletení začíná slovy, plést mě naučila maminka, babička. Můj pletací příběh začíná podobně. Plést mě naučila maminka, když mi bylo asi sedm nebo osm let. První věcí, kterou jsem si upletla, byl svetr. Hrubá vlna, silné jehlice a svetr se pletl skoro sám i když jsem si pro začátečníka zvolila náročnější barevný vzor.
Svetr se mi podařil, a ráda jsem jej nosila, i když jsem z něho brzy vyrostla. Po dlouhé přestávce jsem si na pletení opět vzpomněla v době, kdy jsem začala žít sama. Večery byly dlouhé a televize nudná. Zvolila jsem si znovu pletení, opět svetr. Vzor s pletýnkami. A bylo jich spousta. Dokončit svetr trvalo celou věčnost. Byl vynikající, nosila jsem ho neustále. To mě motivovalo k tomu, abych upletla svetr pro přítele. Koupila jsem vlnu, návod a pustila se do toho. Pletla jsem a pletla, ale svetr jsem nikdy nedokončila, a tato zkušenost mě na chvíli odradila.
Když jsem otěhotněla, měla jsem chuť uplést svetr, čepičku, ponožky pro miminko. Koupila jsem jehlice, vlnu a spoustu návodů. Skutečně se pletení pro miminka osvědčilo. Plést pro miminko bylo snadné a rychlé. Každý kousek byl rychle hotový, ale taky miminka rostou rychle. Stalo se mi, že moje výrobky měly děti jen jednou nebo dvakrát na sobě, protože z nich brzy vyrostly. Nejlépe se mi osvědčily jednoduché pletené deky, které jsem používala v kočárku a autě během našich cest.
Shon a návrat do práce mě opět na chvíli odloučily od pletení. Byla jsem pořád ve stresu – děti, práce, rodina. Pořád v jednom kole, unavená a vyčerpaná, hledající vnitřní klid a rovnováhu. Zkoušela jsem jógu a meditaci. Meditace byla pro mě obtížná, protože jsem nemohla zastavit proud myšlenek v mé hlavě. Přemýšlela jsem o tom, co mě dříve činilo šťastnou a co mi dodávalo vnitřní klid. Jednoho večera mi spadly do oka dobře schované staré jehlice a vlna. Neodolala jsem volání.
Vzala jsem jehlice a vlnu a najednou jsem si uvědomila, že uběhly dvě hodiny a nebyla jsem unavená. Byl to úplný balzám pro mou duši. Zaměřila jsem se na jediný bod, na vlnu kmitající z jedné jehlice na druhou… Po dlouhé době jsem znovu našla energii a klid.
Během mé pletací cesty jsem se mnoho naučila, a doufám, že se ještě naučím. Naučila jsem se spoustu technik a zjistila, že v jednoduchosti je krása. Také jsem si uvědomila, že když je něco rychle hotové, může být také krátce používané.
Pojďte se mnou najít ten samý klid a nový zdroj energie. Nechte svoji mysl spojit se jehlicemi a nechte se unášet vlnami oček, které se přehupují z jedné jehlice na druhou.